Týmový hráč: Jak ho při náboru otestovat? Na zátěžové simulaci
Naslouchá. Nechá druhé domluvit. V konfliktech hledá řešení, ne viníka. Tmelí tým a přispívá k dohodě. Takového člověka chce do týmu každý lídr. Ale poznáte ho podle odpovědi na otázku: „Jak se vám pracuje v týmu?“ Nepoznáte. Přesně proto využíváme zátěžové simulace. Umožní vám vidět, jak se kandidáti opravdu chovají – ve skupině, s rozdílnými názory a pod časovým tlakem.
Proč je týmová spolupráce nezbytná kompetence?
Moderní pracovní prostředí je čím dál komplexnější. Výzvy neřeší jednotlivci, ale týmy. Aby firma mohla doručovat kvalitní výsledky, musí mít lidi, kteří umí spolupracovat. Nestačí být expertem ve své oblasti – pokud člověk neumí jednat s ostatními, vnáší do týmu napětí, brzdí rozhodování a komplikuje práci všem.
Firmy proto čím dál více hledají lidi, kteří umí naslouchat druhým, brát jejich názor vážně a řešit konflikty konstruktivně. Zkrátka hledají týmového hráče – člověka, který nebude solitér, ale aktivní součástí týmu. Jenomže tyto dovednosti a schopnosti se prakticky nedají otestovat při klasickém pohovoru. A proto musíte sáhnout po něčem jiném...
Jak se testuje týmová spolupráce:
Skutečné týmové kompetence nejlépe prověří zátěžová simulace – konkrétní reálná situace z praxe, kde kandidáti musí spolupracovat. My v Human Capital ji používáme v závěrečné fázi výběrového řízení. Funguje to následovně:
- Máme několik finalistů.
- Zadáme jim týmovou úlohu.
- Dáme jim čas na přípravu a řešení.
- Poté je necháme odprezentovat výsledek.
Týmová aktivita je společná – všichni dostanou stejné zadání, které musí diskutovat spolu. Cílem není „najít jedno správné řešení“. Ale vypozorovat, jakým způsobem se na závěru kandidáti dohodnou.
Reportáž ze simulace: Atomový kryt
Představme si tuto simulaci v akci. Tři kandidáti sedí v zasedačce. Každý s papírem v ruce. Právě dostali scénář: „Máte deset lidí, ale do atomového krytu se jich vejde jen šest, pokud mají přežít. Kdo zůstane?“
K dispozici jsou popisy postav. Studentka. Učitel. Farář. Podnikatel. Matka samoživitelka. Lidé různého věku, profesí i životních zkušeností. Kandidáti nejprve vybírají každý za sebe. Pak přichází společná část. „Domluvte se na jednom žebříčku. Máte 15 minut.“ Diskuse začíná. Bez určeného lídra, jen s omezeným časem.
Jeden z kandidátů navrhuje začít u postav, na kterých se shodnou. Druhý pokyvuje, přidává argument. Třetí oponuje: „Nezohledňujeme přínos pro společnost.“ Objevují se emoce. Ticho. Přerušování. Dohody i střety.
A my sledujeme: Kdo mluví nejvíc a kdo naopak mlčí? Kdo se snaží ostatní podpořit a kdo protlačuje svůj názor? Kdo se zapojuje a kdo zůstává mimo?
Na konci simulace nás zajímá:
- Dobral se tým v časovém limitu výsledku?
- Jsou s výsledkem všichni spokojení – i ti, kteří si neprosadili svůj názor?
- Má každý pocit, že byl slyšen a že přispěl?
Vnímáme, zda se na řešení podíleli všichni a zda mu rozuměli natolik, že ho budou ochotni realizovat. Ostatně, o to přece ve firmě v týmu jde: najít řešení, za kterým si všichni v týmu stojí, dává jim smysl a chtějí ho realizovat.
Závěrem: Ne každý „sympaťák“ je týmový hráč
Výsledek zátěžové simulace váš často překvapí. Kandidát, který působil dominantně (až nadutě), se v týmu třeba ukáže jako výborný moderátor. A nebo ten, kdo působil mile (i když pasivně), se nedokáže prosadit ani ve chvíli, kdy má argumenty. Závěrem pro vás jsou pevná odpozorovaná data, o které se můžete při výběru nového kolegy do týmu opřít.
Zvažujete, jestli využít zátěžovou simulaci i ve vašem náboru? Kontaktujte nás. Společně se podíváme na konkrétní pozici ve vaší firmě, kterou potřebujete obsadit a zvolíme vhodnou simulaci vám na míru. Obraťte se na nás přes formulář níže.
Článek: Týmový hráč: Jak ho při náboru otestovat? Na zátěžové simulaci
